Při surfování na internetu a pak hlavně na serveru "JůTůb", kde jsem během nudných zimních večerů zaháněl rybářský absťák, jsem narazil i na několik videíí s muškařskou tématikou. Krásné záběry krajiny, nádherných horských řek a potoků a v nich stojících lovců, kteří lehkým a ladným pohybem rozpohybovali nad hlavou barevnou šnůru a pak s chirurgickou přesností umístili mušku těsně pod větve, kde číhal na svou kořist krásný tečkovaný Pstruh Potoční nebo Lipan Podhorní se svojí nádhernou hřbetní ploutví. Nádherná souhra přírody, lovce a ryby mě naprosto učarovala. Představoval jsem si sebe, jak ladně tvořím nad hlavou šňůrovou smyčkiádu. Vždyť to vypadá tak uvolněně a jednoduše. Na tom přeci není nic tak složitého.  Ale….

Posbíral jsem doma muškařský proutek, kolovrátek s plovoucí šňůrou, povolenku, podběráček (raketu), krabičku s muškami a už jsem se viděl, jak tahám na každý nához Tloušťe jako poleno. Jak však tato představa byla zcestná, jsem se již brzy přesvědčil.

Navázáno bylo vskutku rychle. Na šnůru cca 2m vlasce 0,16 (ja vím, mělo tam být jěště zjemnění na menší průměr dalším návazcem) a na konec vlasce jedno „Zaječí ouško“ Pak už jen do jedné kapsy povolenku a do druhé krabičku s ochlupacenými háčky.  Dojdu opatrně k vodě neznalý jakékoliv techniky nahazování a znalosti potřebného prostoru kolem muškaře, která, jak jsem později zjistil, je velmi důležitým aspektem tohoto specifického rybolovu.  Vymotal jsem pod nohy trochu šňůry a ta svou vahou zatáhla za vlasec a tak se stalo, že mi celá šňůra projela očky a muška se zasekla až o koncové očko. Tak takhle to asi nepůjde.  Po přibližně půlhodině víceméně neúspěšného nahazování, jsem si už v duchu říkal, že tato disciplína zřejmě nebude pro mne a už jsem se viděl, jak s potupou, dávám na MRK inzerát na prodej muškařského vybavení. Pak se mi několikrát povedlo šnůru nad hlavou  (spíš teda lehce bokem, protože jsem házel ze břehu plném stromů) otočit a vypustil jsem mušku vpřed a najednou se to stalo. „Ty jo, to bylo jak na videu!“ Zvuk svištící šňůry, která rozbalená, dopadá na hladinu, byl pro mě odměnou za skoro hodinové trápení.  Dlouhou dobu mi trvalo, než jsem zjistil, že při nahazování nemůžu přidržovat šňůru pravou rukou ale musím jí ovládat pouze levou rukou a v pravé držet pouze prut. Tím se nahazování hodně zjednodušilo. Mezi tím jsem samozřejmě „ustřelil“ několik mušek o okolní bujnou vegetaci. Zkusil jsem házet po proudu i proti proudu s nymfou i se suchou muškou a obě metody mají cosi do sebe. U suché mušky se mi líbí kontrola nad celou montáží a méně utržených mušek o dno a větve ukryté pod vodou. Ale pokud ryby nesbírají z hladiny, tak to pozbývá smyslu. Nymfou se mi trošku lépe nahazovalo a její výhodou je prochytávání hlubších míst.  Byl jsem překvapen pomalým propadem vodním sloupcem. Lehkým potažením šňůry se dá krásně nymfa opět odlepit ode dna a nechat ji splavat o kus niž po proudu.  Taky jsem zjistil, proč je rozhodně lepší alespoň trošku zabrodit.  Jednak kvůli šňůře, která se pak tolik nezachytává o okolní stromy a taky kvůli šňůře, která se pak pod nohama nezamotává do kopřiv, kořínků a všelijakých větviček a bodláků na zemi.

Když už to vypadalo, že moje muškařská premiéra bude bezrybná, tak jsem na Redtága měl pěkný záběr, ale ryba se za chviličku osvobodila. Vzápětí jsem mušku "nechal" někde na dně. Tak jsem zkusil převázat na malou Olivovou Jepičku a asi na druhý nához muška se šplouchnutím zmizela a tak jsem “zdolal“ konečně svou první rybku na umělou mušku. Připadal jsem si jako král :-). Na konci lovu, už jsem si dokonce troufal na delší „smyčkování“ nad hlavou, abych osušil mušce křidélka a ona zase pěkně plavala.

Muškařina je opravdu nádherná a už se nemůžu dočkat, až zase vyrazím. Stále je však mnoho a mnoho věcí, které se musím naučit. Jednak zvládnout techniku nahazování, aby se šnůra po dopadu pěkně rozbalila, pak si osvojit taktiku používání různého typu a živočišného druhu mušek a další a další věci, o kterých ještě ani netuším. Příští docházka bude určitě s muškařským prutem.

Ať vám to lítá  :-)

Komentář ke článku (20)