V předchozím článku jsem si stěžoval na rybáře prasátka, kteří nejsou schopni od vody odnést odpad, který sami vytvořili. Že se však setkám s ještě mnohem horší ukázkou duševní deviace (nevím jak to jinak nazvat) jsem opravu netušil. Abych to ale vzal popořádku, aby jste to pochopili i Vy, nezasvěcení.

Ve vláknu, které jsem shodou okolností sám založil, jsem zveřejnil fotografie z mé "uklízecí akce". Z další diskuze, která se potom rozvinula, jasně vyplynulo,  myslím že jsem sám dokonce přímo napsal, o který písník se jedná.

Pak ovšem přišel kritický okamžik, kdy jsem neuváženě oznámil, že hodlám na danou lokalitu zajet na lov. Jak fatální okamžik to byl, jsem vůbec netušil. Pokud bych nic neulovil, tak by bylo vše v pořádku a nic by se nestalo, jenže ouha. Povedlo si tam nachytat krásné Amury. A jak jsem byl zvyklý, „pověsil“ jsem fotoreport do diskuze. Bohužel si „monitoři“ (k vysvětlení tohoto pojmu se vrátím později) dali jedna a jedna dohromady a tím se dopátrali, kde že je ta lokalita, kde berou „ruští bojovníci“.

Sám jsem onen exodus na vlastní oči neviděl, ale co my bylo popsáno z více důvěryhodných zdrojů, tak se tam děli, a bohužel ještě dějí, neuvěřitelné věci !!!  Tahání ryb po břehu, zabíjení nemírových ryb, grilování, kravál, tranzistoráky a to vše korunováno opět bordelem , který tam zbude. Mnozí „rybáři“ si vodu spletli s masokombinátem.

A co je na tom všem to nejhorší ? Že jsem k oné prasárně dopomohl já sám, který se přírodu snažím chránit L Tímto se rybám a přírodě ještě jednou omlouvám a slibuju, že podobnou chybu už nikdy neudělám a dám si velký pozor, co na diskuze na internetu napíšu a nafotím.

Ono vlákno jsem tedy promazal,zamknul a založil jsem nové, privátní, kam pozvu jen známé a ověřené rybáře.

Ještě jsem slíbil vysvětlení pojmu „monitor“.

Nenacházím ani slova na popsání něčeho tak odporného, primitivního, zbabělého a ubohého jako je „monitor“. Ale pokusím se vysvětlit, o co jde. Do diskuzí chodí spousty lidí , kteří je sledují a píšou přínosné, vtipné příspěvky, a nebo jen tak plkají o životě. Pak jsou tam ale uživatelé, kteří nic nepíšou a jen čtou, pátrají a sledují, kde někdo něco chytil a snaží se vypátrat lokalitu, kde se lov odehrál. Pak samozřejmě v co nejkratším možném termínu na místo jezdí a snaží se naplnit mrazák rybím masem. Pokud je mrazák už plný, tak obdarovávají rodinné příslušníky a sousedy, kteří je pak považují za „rybaře s velkým R“, protože laická veřejnost netuší nic o rybaření a jejich zákonech a zákonitostech.

Komentář ke článku (1)

Dnešní lov byl poněkud jiného rázu.. Celé se to stalo tak, že jsem včera s malou dcerkou jel na ryby. Přijeli jsme na jeden malý písáček a zaparkovali na parkovišti vzdáleném asi 50m od vody, vybalil jsem vercajk, křesílko, golfky (ano, dcerka ještě ani nechodí), deku, kýbl s krmením a jeli jsme. Po cestě jsme bohužel museli překonat cestu. No, cestu. Tankodrom, který se dá najít snad už pouze za Uralem. Protože místní rybáři samozřejmě neudělají ani krok navíc. Cesta, která poté vede cca 50m už přímo po břehu jest lemována neuvěřitelným množstvím odpadků. Musím říci, že sedět mezi tím neskutečným nepořádkem byl opravdu zážitek. Ještě večer jsem se oklepal, když jsem si na to vzpomněl. Přes noc to ve mě uzrálo a ráno jsem se tam "cestou do práce" stavil a všechno posbíral. Že toho bude takové množství jsem věru nečekal. Tohle bylo množství na vlek a ne ho cpát do limuzíny. Jsem spocený, špinavý, auto mam špinavé, ale jsem tak vnitřně spokojený. Nevím jestli je to nápad naší pokrokové a progresivní hradecké organizace, ale ten koho napadlo věšet ty pytle kolem revírů, by měl taky viset. Jsem si téměř jist, že kdyby tam žádné pytle nevisely, žádný odpad by se tam v takovém množství nekumuloval. A proto prosím všechny rybáře, aby si laskavě ten svůj odpad odnašeli od vody. Děkuji

Komentář ke článku (48)

Podle fotek z kategorie "MŮJ LOV" to vypadá, že sezóna už je v plném proudu a já ještě nemám ani zahájeno. Samá parma, tloušť a už se začínají objevovat i monsterkapři. Za oknem ptáci řvou jak v květnu, ale kalendář kroutí hlavou, že jaro jako jěště nebude. V jiných letech jsem už měl za sebou minimálně 6 docházek a minimálně "kýbl" ulovených a samozřejmě puštěných rybek všech druhů. Z finančních důvodů si povolenku prostě zatím nemůžu dovolit,  a tak prozatím můžu jen zavistivě pročítat vaše příspěvky z rybaření a dychtivě hltám nová videa z dílny MRK.cz. Pruty a navijáky holt ještě musí nějakou dobu pouze smutně koukat z kouta...ale dlaně mě teda svrbí pekelně :)

Všem přeji úspěšnou rybářskou sezónu 2016 :)

Komentář ke článku (2)

Rosničkáři v televizi hlásili déšť a vítr, ale znáte je. Kolikrát se jim to pak vyplnilo? Ale o tomto pondělku jim tedy věštba vyšla se vším všudy. Ale vezmu to postupně.

Pršelo už předcházející den, a tak se dalo předpokládat, že Labe bude „zvednuté“, což není u chytání úplně na škodu, ale potom co mi 80ti gramový krmelec hopsal po dně, jako by se nechumelilo, jsem usoudil, že to asi nebude mít cenu. Zkoušel jsem ještě chvíli bojovat s Boloňkou , ale se stejným výsledkem. Ještě do toho všeho začalo pršet, tak jsem rychle sbalil cajk a jel na nějaký pěkný stojáček. Měl jsem v hlavě jeden, na kterém jsem si kdysi pěkně pochytal a mohly by se tam nacházet i nějaký zelenáč s oranžovým okem. Předpokládal jsem, že než tam dojedu, tak déšť ustane a bude klid, jak hodně jsem se mýlil, se ukázalo za nedlouho.

Po příjezdu po dešti ani památky a vítr byl na přijatelné úrovni. Dokonce jsem chvíli uvažoval, že budu chytat na brka. Zamířil jsem rovnou na můj oblíbený flek, kde přímo pod nohama ve vodě leží starý pařez, který ovšem při zdoláváni nijak nevadí. Na pravé straně volná hladina a po levici velké větve, které zasahují až do vody, což považuji za „horký“ flek. Volba padla na feedery, které jsem umístil tak, aby špice těsně olizovaly hladinu. Vítr potom nemůže foukat do vlasce a tím znepříjemňovat lov. Levý, jemnější prut byl bez krmítka a místo jsem prokrmoval rukou a na druhém prutě jsem měl malé 20ti gramové krmítko. Krátce po nahození začal dost razantně foukat vítr. Seděl jsem zády k poli a tak mi foukal do zad, což mi nijak nevadilo. Vzápětí ovšem začalo pršet a v kombinaci s větrem se prakticky jednalo o horizontální vodosmršť. Deštník jsem vší silou pořádně ukotvil a věřil jsem tomu, že mě ochrání před nepřízní počasí. Vítr byl ale tak silný, že jsem několikrát musel deštník držet, aby neuletěl. Bál jsem se, aby ho vítr neotočil naruby a nebylo po deštníku. Vítr ho ale nakonec ohnul do tvaru tulipánu a začal ho deformovat, tak jsem ho radši zabalil. Tím pádem jsem byl během pár minut durch. Ač vydržím dost, tak jsem začal balit, ale v tom na ještě nahozený prut přišel záběr a vytáhl jsem svého prvního letošního kapříka. Vyháčkoval jsem ho a ještě, pro jistotu znovu nahodil. Během minuty tam byl další násaďáček. Byl jsem úplně promočený a triko a svetr se mi lepili na záda a tím jak zezadu foukal vítr, tak mi začala být slušná zima. Přeci jenom kachní peří v bundě, je hezká věc, ale mokré peří moc nehřeje. Přestalo pršet a dokonce vylezlo slunce a tak jsem si řekl, že to ještě zkusím. Znovu jsem vybalil druhý pruty a začal jsem znovu chytat. Musel jsem natáčet k větru bokem, aby mi nefoukalo na promočená záda, abych nenastydnul. Rybářské křesílko, které má poměrně vysoké opěradlo jsem musel nechat na větru nejdřív pořádně oschnout a pak jsem si na něj mohl sednout. Opěradlo fungovalo jako parádní větrolam. Ale dalo se to ještě vydržet. Stálo to totiž za to! Po dlouhé době jsem konečně tahal i jiné ryby než plotičky a tlouště, kteří mi dělají společnost celou zimu. Několikrát se spletla i plotice a cejnek, ale jinak to byl kapřík za kapříkem. Několikrát jsem si připadal jako chobotnice a 2x se mi dokonce povedl kapří double. Dva kapry v jednom podběráku opravdu nemám často.  Nejlepší nástrahou byl, mnou neoblíbený, červík, případně v kombinaci s jedním, nebo dvěma zrnky kukuřice. Doma jsem ještě několik hodin rozmrzával, ale byl příjemně unaven. První letošní kaprovačka se opravdu povedla, i když vytoužený Lín se neukázal. Konečný výsledek bylo 26 kapříků ve velikostech od 40-50. Určitě toto místo ještě navštívím, ale doufám, že již za lepších povětrnostních podmínek.

Petrův zdar a ať vám to kouše 

Komentář ke článku (8)

Při surfování na internetu a pak hlavně na serveru "JůTůb", kde jsem během nudných zimních večerů zaháněl rybářský absťák, jsem narazil i na několik videíí s muškařskou tématikou. Krásné záběry krajiny, nádherných horských řek a potoků a v nich stojících lovců, kteří lehkým a ladným pohybem rozpohybovali nad hlavou barevnou šnůru a pak s chirurgickou přesností umístili mušku těsně pod větve, kde číhal na svou kořist krásný tečkovaný Pstruh Potoční nebo Lipan Podhorní se svojí nádhernou hřbetní ploutví. Nádherná souhra přírody, lovce a ryby mě naprosto učarovala. Představoval jsem si sebe, jak ladně tvořím nad hlavou šňůrovou smyčkiádu. Vždyť to vypadá tak uvolněně a jednoduše. Na tom přeci není nic tak složitého.  Ale….

Posbíral jsem doma muškařský proutek, kolovrátek s plovoucí šňůrou, povolenku, podběráček (raketu), krabičku s muškami a už jsem se viděl, jak tahám na každý nához Tloušťe jako poleno. Jak však tato představa byla zcestná, jsem se již brzy přesvědčil.

Navázáno bylo vskutku rychle. Na šnůru cca 2m vlasce 0,16 (ja vím, mělo tam být jěště zjemnění na menší průměr dalším návazcem) a na konec vlasce jedno „Zaječí ouško“ Pak už jen do jedné kapsy povolenku a do druhé krabičku s ochlupacenými háčky.  Dojdu opatrně k vodě neznalý jakékoliv techniky nahazování a znalosti potřebného prostoru kolem muškaře, která, jak jsem později zjistil, je velmi důležitým aspektem tohoto specifického rybolovu.  Vymotal jsem pod nohy trochu šňůry a ta svou vahou zatáhla za vlasec a tak se stalo, že mi celá šňůra projela očky a muška se zasekla až o koncové očko. Tak takhle to asi nepůjde.  Po přibližně půlhodině víceméně neúspěšného nahazování, jsem si už v duchu říkal, že tato disciplína zřejmě nebude pro mne a už jsem se viděl, jak s potupou, dávám na MRK inzerát na prodej muškařského vybavení. Pak se mi několikrát povedlo šnůru nad hlavou  (spíš teda lehce bokem, protože jsem házel ze břehu plném stromů) otočit a vypustil jsem mušku vpřed a najednou se to stalo. „Ty jo, to bylo jak na videu!“ Zvuk svištící šňůry, která rozbalená, dopadá na hladinu, byl pro mě odměnou za skoro hodinové trápení.  Dlouhou dobu mi trvalo, než jsem zjistil, že při nahazování nemůžu přidržovat šňůru pravou rukou ale musím jí ovládat pouze levou rukou a v pravé držet pouze prut. Tím se nahazování hodně zjednodušilo. Mezi tím jsem samozřejmě „ustřelil“ několik mušek o okolní bujnou vegetaci. Zkusil jsem házet po proudu i proti proudu s nymfou i se suchou muškou a obě metody mají cosi do sebe. U suché mušky se mi líbí kontrola nad celou montáží a méně utržených mušek o dno a větve ukryté pod vodou. Ale pokud ryby nesbírají z hladiny, tak to pozbývá smyslu. Nymfou se mi trošku lépe nahazovalo a její výhodou je prochytávání hlubších míst.  Byl jsem překvapen pomalým propadem vodním sloupcem. Lehkým potažením šňůry se dá krásně nymfa opět odlepit ode dna a nechat ji splavat o kus niž po proudu.  Taky jsem zjistil, proč je rozhodně lepší alespoň trošku zabrodit.  Jednak kvůli šňůře, která se pak tolik nezachytává o okolní stromy a taky kvůli šňůře, která se pak pod nohama nezamotává do kopřiv, kořínků a všelijakých větviček a bodláků na zemi.

Když už to vypadalo, že moje muškařská premiéra bude bezrybná, tak jsem na Redtága měl pěkný záběr, ale ryba se za chviličku osvobodila. Vzápětí jsem mušku "nechal" někde na dně. Tak jsem zkusil převázat na malou Olivovou Jepičku a asi na druhý nához muška se šplouchnutím zmizela a tak jsem “zdolal“ konečně svou první rybku na umělou mušku. Připadal jsem si jako král :-). Na konci lovu, už jsem si dokonce troufal na delší „smyčkování“ nad hlavou, abych osušil mušce křidélka a ona zase pěkně plavala.

Muškařina je opravdu nádherná a už se nemůžu dočkat, až zase vyrazím. Stále je však mnoho a mnoho věcí, které se musím naučit. Jednak zvládnout techniku nahazování, aby se šnůra po dopadu pěkně rozbalila, pak si osvojit taktiku používání různého typu a živočišného druhu mušek a další a další věci, o kterých ještě ani netuším. Příští docházka bude určitě s muškařským prutem.

Ať vám to lítá  :-)

Komentář ke článku (20)